Jaká láska je na světě nejdůležitější?
Láska má mnoho druhů podob. Nejčastěji si ji spojujeme s láskou mileneckou, partnerskou anebo s láskou k dětem. Ale na nejdůležitější lásku často zapomínáme. Zkuste uhádnout na jakou lásku většina lidí zapomíná či dokonce si ani nevzpomene. Bohužel jsou mezi námi i tací, kteří ani netuší, že takový druh lásky existuje. Je to smutné, ale je to tak.
Láska k sobě. Zdá se vám to „divné“? Proč myslíte, že není možné cítit a ctít lásku k sobě? Připadali byste si nepatřičně, nedokážete o sobě říci, že se máte rádi? Anebo to s lehkým srdce řeknete, ale ve skrytu duše moc dobře víte, že je to dost těžká věc – mít se rád.
Mít se rád totiž upřednostňuje vás samotné a na to nejsme moc zvyklí, zvláště starší generace, která se doslova rozdávala dětem, zůstávala přes svou pracovní dobu v zaměstnání, pomáhala druhým bez ohledu na sebe.
Není nepatřičné mít sebe na prvním místě. Vím, učili jsme se pomáhat druhým, slabším, zapomínat na své potřeby a neustále upřednostňovat druhé. To jsme si bohužel přinesli mnozí do manželství a teď trpíme, když zjišťujeme, že nás partner sice má rád, ale využívá naší blahosklonnosti a zneužívá naší pomoci. Všechno za něho děláme, on/ona si nemusí nic pamatovat, protože myslíme i za ně, necháváme jim volný čas a my mezitím pereme, vaříme, pečeme, staráme se o děti, chodíme také do zaměstnání, běháme po nákupech, zařizujeme dárky pro tchána/tchýni, jsme utahaní tak, že nás ani nenapadne mít nějaký svůj volný čas, který bychom použili pouze a jen pro sebe. Vlastně nám ani na něj nezbyde čas.
Sami jistě cítíte, že takový člověk se asi rád mít nebude. Jak by vypadalo, kdyby si vážil sám sebe a cítil v sobě lásku sám k sobě? Vyhradí si čas sám pro sebe a nenechá nikoho do něho zasahovat, nepracuje za druhé, nepamatuje si za druhé, protože každý jsme odpovědný jen sám za sebe. Je zbytečné žít život druhých.
Žijte svůj život.
Jsme na světě jen jednou, už nebudeme mít nikdy možnost si svůj život ve svém těle, zde na Zemi, zopakovat.