Krása a modelky
Všichni víme, že každý člověk by chtěl být krásný, aby mu to stále slušelo. A nemám na mysli třeba to, že by člověk chtěl vypadat dokonale jako z přehlídkového mola. I když samozřejmě je spoustu žen, které by daly přednost tomu, aby vypadaly jako modelky. Já sama jsem taky taková byla. A mě, když bylo asi třináct anebo čtrnáct let, tak jsem chtěla vypadat opravdu skvěle. Opravdu hodně jsem obdivovala Naomi Campbell a taky Heidi Klum. Tyto dvě supermodelky se mi opravdu hodně líbily a vždycky jsem chtěla vypadat jako ony. Já jsem měla akorát tu jednu výhodu, že jsem byla opravdu hodně vysoká už jako malé dítě.
Nyní, když mi táhne na třicítku, tak měřím sto osmdesát centimetrů. Takže tohle by bylo na modelku opravdu ideální. Jenomže bohužel mám strašně široké boky a povolené břicho, i když chodím dvakrát týdně do posilovny. A už asi šestým rokem, tak se mi to nedaří zpevnit. A mám dokonce taky osobního trenéra, který už i on sám po dvou letech práce mi řekl, že už je to bohužel pouze na plastickou operaci, že to jenom kůže po třech porodech. Myslím si, že můj osobní trenér má pravdu protože, když už tak chodím do posilovny, tak proč by mi ta povolená kůže nezmizela? Myslím si, že taky krása je ta vnitřní.
Samozřejmě, že pro mnoho lidí je úplný rozdíl, když někdo řekne vnitřní krása anebo vnější krása. A mě je tohle ale jedno. A já spíš dbám na to, abych byla zdravá a abych se líbila sama sobě než někomu jinému. A pokud půjdu někdy na plastickou operaci? Klidně bych šla, ale jen z mého vlastního rozhodnutí, a ne jenom kvůli tomu, že mě třeba k tomu někdo donutí. Jsem taky moc ráda, že se v poslední době už tak moc neřeší vnější krása. Dnes už nejsou dána tak striktní pravidla v tom, aby měl člověk vypadat tak či tak. Záleží na každém člověku, jak se nechá zlákat módou a dnešním světem.